Vydáno
Komentáře 0

Boomwhackers, bobotubes anebo hezky česky hrací roury jsou jednoduchým hudebním nástrojem.

Hrací roury jsou různobarevné plastové trubky, každá barva má jinou délku a tím je naladěna na určitý tón. Na každé rouře je nálepka s jménem tónu i solmizační slabikou. Anglický boomwhackers a český výrobek bobotubes mají odlišně zbarvené trubky – tóny. To je zapotřebí mít na paměti, pokud chceme hrát podle barevných not. Bobotubes v současné době nabízí hrací roury laděné do stupnice C dur (obsahuje tóny C, D, E, F, G, A, H, C), dále 5 basových dlouhých rour (C, D, F, G, A). Boomwhackers nabízí sadu 8 hracích rour laděných v C dur, navíc také půltóny (C#, D#, F#, G#, B), dále 7 basových rour (C, D, E, F, G, A, H) a také oktavátor – víčko, které po nasazení na jednu stranu kterékoliv hrací roury sníží její tón o oktávu.


Hrací roury mohou být poskládány do tvaru xylofonu a pak na ně hraje jeden člověk gumovou paličkou. Zábavnější je však hra jednotlivými rourami, kdy se rozdají po 1-2 každému hráči. Vytvoření hudebního kusu pak vyžaduje souhru a spolupráci všech hráčů. A jak se hraje? Hrací rouru uchopíme jednou rukou kousek od jejího konce a druhou polovinou nebo koncem s ní o cokoliv udeříme (např. do dlaně, stehen, ramene). Můžeme rychle kmitat mezi rukou a nohou anebo chytit rouru uprostřed a udeřit s ní o vhodnou podložku celou plochou. Hracími rourami můžeme také udeřit o sobe, vznikne pak souzvuk dvou nebo více tónů. Fantazii se prostě meze nekladou.

Hrací roury mají průměr cca 4.5 cm, výška cca 30 – 60 cm, basové jsou delší. Cena základní sestavy 8 tónů se pohybuje kolem 500,- Kč.

Pro hraní s dětmi jsem vytvořil barevné kartičky not a základních akordů (barevně odpovídá boomwhackers), jsou k dispozici .

Autor
Kategorie Hudebka

Vydáno
Komentáře 0

Bawu je tradiční čínská bambusová flétna původem z Yunnanu. Na bawu se hraje podobně jako na příčnou flétnu, ale existuje také vertikální bawu, na které se hraje jako na zobcovou flétnu. Zvuk u Bawu produkuje kovový plátek umístěný v náústku. Nástroj je tedy vlastně plátkový, zvukem se podobá klarinetu. Tradiční bawu má rozsah jen něco málo přes oktávu, moderní má rozšířený rozsah na dva a půl oktávy.

O původu bawu se vypráví legenda o dvou mladých lidech dívce Mei Wu a chlapci Ba Chong z kmene Hani, kteří se do sebe zamilovali. Jednoho dne však unesl dívku démon, odřízl ji jazyk a uvěznil v horách. Dívka poslechla radu ptáků, že bambus může mluvit. Udělala si flétnu z bambusu a vylévala své neštěstí hrou na ni. Vesničané uslyšeli smutnou melodii, dívku našli a zachránili a démona zabili. Nakonec byla svatba :-). Od té doby se bawu také říká mluvící nástroj.

Bawu se vyrábí nejčastěji v ladění G a F. Ladění F odpovídají tóny při postupném odkrývání dírek C D E F G A C D (s nízkým A). Délka bawu ladění F je 50 cm.

Kromě základních tónů se mi podařilo z vertikálního bawu vyloudit i jiné tóny – je uvedeno v tabulce níže. Hra na čínskou flétnu je poměrně snadná. F bawu nejhlasitěji hraje v rozsahu C – A, mimo tento rozsah zní slaběji.

Z typických technik hry na bawu se používá ohýbání a klouzání – pomalé otevírání a zavírání tónů prstem nebo prsty a vibrato – rychlé kmitání prstem.

Bawu lze koupit od 500,- Kč.



Zvukové ukázky:


Autor
Kategorie Hudebka

Vydáno
Komentáře 0

Ukulele nebo také uke je havajský hudební nástroj. Má obvykle 4 struny a podobá se malé kytaře. 
Vyrábí se ze dřeva, levnější z plastu. Dražší ukulele jsou vyrobena z exotického tvrdého dřeva, jako je například mahagon nebo z havajského dřeva, kterému se říká koa. 

Typické ukulele má tělo stavěno stejně jako malá akustická kytara. Můžeme jej ale také často vidět i v nestandardních tvarech. 
Vyrábí se ve čtyřech velikostech: sopránové 53cm, koncertní 58cm, tenorové 66cm a baritonové 76cm.
Cena sopránového ukulele se pohybuje kolem 1000,- Kč.

Historie
Uke zřejmě vzniklo na Havaji v 80. letech 19. století. Existují dva výklady názvu nástroje: „skákající blecha“ anebo „dar, který přišel jsem“. Tyto dva názvy pocházejí z toho, že lze slovo „uku“ psát jako „uku“, což znamená v havajštině dar, nebo jako „‚uku“( s apostrofem před hláskou u), což označuje havajsky blechu. Apostrof se v mluveném jazyce vyjádří tzv. hrdelním zvukem při vyslovení první hlásky slova. Slovo „lele“ znamená v havajštině přicházet, ale také létat i skákat.
Ukulele získalo obrovskou popularitu ve Spojených státech na počátku 20. století a odtud se rozšířilo po celém světě. 

Ladění
Ukulele lze ladit různě. Sopránová a koncertní ukulele bývají laděna standardně v C (G-C-E-A), případně D (A-D-F#-H). Tenorové a baritonové kromě ladění C může být naladěno (D-G-H-E), což odpovídá ladění 4 nejvýše položeným strunám na kytaře.
V C ladění je struna G naladěna o oktávu výše, struny tedy nejsou uspořádány od nejnižší po nejvyšší.

Způsob hry
Ukulele není kytara, takže se na něj hraje trochu odlišným způsobem. U ukulele se brnká zhruba v místě kde končí tělo a pokračuje krk, v tomto místě zní totiž nejlépe. K brnkání se nepoužívá kytarová špetka, ale pouze ukazovák. 
Když sedíte měli byste mít ukulele opřené o stehno a z horní strany na něj lehce přitlačovat předloktím. Při hře využíváme jen zápěstí. 

Akordy pro C ladění

Autor
Kategorie Hudebka